Hlíva ústřičná s rakytníkem 90 kapslí

Hlíva ústřičná je jedlá houba s hladkým kloboukem, jehož zbarvení se pohybuje od šedé přes šedofialovou až po šedohnědou, v závislosti na podmínkách růstu a vlhkosti vzduchu. Typické jsou bělavé lupeny, které jsou příčně pospojované. Tato houba roste po celém světě v mírném a subtropickém pásmu, nejčastěji v trsech na dřevě nebo pařezech listnatých stromů. Její růstové období trvá od konce léta až do zimy, při mírné zimě se však může objevit i na jaře. Nejčastěji ji najdeme na stromech, jako jsou buky, vrby, ořešáky, břízy, topoly nebo jeřabiny, a to od října do prosince.Díky svým dřevokazným vlastnostem dokáže hlíva ústřičná vstřebat ze dřeva množství prospěšných látek, které jsou lidským tělem snadno využitelné. Sušina hlívy obsahuje přibližně 50 % uhlovodanů, 25 % bílkovin, 6–10 % minerálních látek a 1–2 % tuku. Tato houba je navíc bohatá na polysacharidy, betaglukany, vitamíny skupiny B, esenciální aminokyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Mezi významné složky patří polysacharid pleuran a terpen pleurotin, který má antibiotické a antitrombotické vlastnosti. Hlíva je také zdrojem přírodních statinů, látek podporujících regulaci hladin tuků v krvi.První pokusy o pěstování hlívy ústřičné byly zahájeny v roce 1917 německým vědcem R. Falckem v laboratorních podmínkách. V 60. letech 20. století se pěstování a výzkum dále rozvíjely především v Asii, konkrétně v Číně, na Filipínách a v Thajsku, které dnes patří společně s USA mezi největší producenty této houby. Celosvětově je hlíva ústřičná po žampionech a šiitake třetí nejvíce pěstovanou houbou, s produkcí přibližně 2,5 milionu tun ročně.V bývalém Československu se pěstování hlívy začalo intenzivně rozvíjet v 60. letech 20. století pod vedením RNDr. A. Ginterové, CSc., v rámci Výzkumného ústavu LIKO v Bratislavě. Největší rozmach pěstování nastal v roce 1982.Zajímavostí je, že hlíva ústřičná patří mezi „masožravé“ houby. Její mycelium je schopné otrávit a zabít drobné organismy, jako jsou hlístice, což svědčí o její neobvyklé adaptabilitě a schopnosti přežít v různých prostředích.